Hůrky u Nové Bystřice

1. Hraniční kameny z doby založení Hůrek

Za nejstarší kameny je možné považovat ty hraniční. Umisťovaly se na hranicích vymezených pozemků (tehdy zvaných lén – Lehen), které se začaly se svolením majitele panství hraběte Adama Pavla Slavaty přidělovat novým osadníkům od ledna 1637 se současným potvrzením zápisem do gruntovní knihy. Hraniční kameny jsou v současné době nalezeny dva a jsou prakticky totožné. Jsou to ploché a nepříliš vysoké kameny o tloušťce jen 12 cm a jejich opracovaná část určená nad terén má šířku 31 cm a výšku 23 cm, pod terénem pak bylo dalších 23 cm. Na čelní straně jsou po stranách zkřížených hornických kladívek písmena A a F (Adams – Freiheit) a pod nimi letopočet 1638, vše je pak zvýrazněno červenou rudkou. Na horní ploše je vyryt křížek označují bod hranice pozemku.
Podle polohy obou nalezených kamenů jde pravděpodobně o ohraničení pozemku přiděleného jednomu z prvních osadníků nově vznikajících Hůrek, Martinu Texovi. Na pozemku, který byl jako jediný tzv. „za humny“, tzn. až za vytvořenou linií domů podél obou stran cesty k Senotínu, si záhy vybudoval usedlost, které bylo roku 1771 přiděleno číslo popisné 80. Po roce 1945 byl do objektu umístěn kravín, který vlivem neudržované elektroinstalace v roce 1965 do základů vyhořel.

Nákres tvaru a skutečný stav (s vyznačením polohy v terénu čarou)

Mapa s polohou nálezu hraničních kamenů

2. Mezní kámen z 19. století a jeho příběh

V lese nedaleko Hůrek je umístěn zajímavý kámen s poměrně čitelným a velmi jednoduchým nápisem L St a s letopočtem 1853. 

Kámen v dnešní podobě (2021)

Co vlastně tento kámen znamená? Záhadu nám pomůže rozluštit nahlédnutí do nejstarší mapy stabilního katastru, její pracovní terénní verze, tzv. indikační skici. Na východní části indikační skici Dobré Vody nedaleko hranic s Hůrkami (tehdy něm. Adamsfreiheit) je jméno vlastníka (nebo nájemce) louky Lorenz Stippl z No.27. I když je louka na katastru Dobré Vody (Gutenbrunn), patřil pozemek obyvateli Hůrek, podobně jako tomu bylo u sousedních pozemků v blízkosti hranic mezi vesnicemi.

Indikační skica stabilního katastru z r. 1828 s loukou, jejíž hranici kámen vyznačoval
Laurenz Stippel (takto se podepsal při sčítání lidu z roku 1869) pocházel z velmi rozvětveného rodu Stipplů na Hůrkách. Mezi nejstarší příslušníky tohoto rodu, kteří přišli za prací na Hůrky už v době jejich založení 1637, patří Gregor Stippl. V Berní rule z roku 1654 za panství Slavatů je vedený jako Jiřík Štipel, osedlý a jako jeden ze 3 tkalců mezi převažujícími havíři. Jeden z potomků rodu, Martin Stippl, zase koupil na Hůrkách jiný dům v r. 1683.  
Laurenz (Vavřinec) Stippel (*1816) se narodil na Hůrkách v usedlosti No. 27 (dům stál mezi dnešním čp. 21 a čp. 22 a byl zbořen po r. 1948). Roku 1844 převzal Lorenz již jako poměrně bohatý obchodník s krajkami celý grunt s usedlostí a pozemky po zestárlém otci Josefovi. Ke gruntu patřila i louka, která byla na jeho jméno převedena asi už před rokem 1828 (kdy ho zaznamenali zeměměřiči do indikační skici), patrně v době, kdy někdejší majitel Johann Neubauer musel splácet dluhy prodejem pozemků. V r. 1853 pak Lorenz umístil na hranici samostatně ležící louky na dobrovodském území hraniční kámen, který ji odděloval od blízkého lesa a patrně již existující lesní cesty. S manželkou Elisabethou (*1819) a dcerou Marií hospodařili na vlastním hospodářství, které dle sčítání lidu v r. 1869 obnášelo kromě pozemků také 4 krávy. Na výpomoc měli tehdy služku, svobodnou Theresii Schöberlovou (*1850) z Albeře a čeledína Franze Kubelku (*1857) původem z Grossvienhartz.  
Potomci rozvětveného rodu Stipplů žili na Hůrkách v několika domech až do roku 1945, kdy byli jako obyvatelé hlásící se k německé národnosti odsunuti.


3. Pamětní kámen – smírčí kříž
Tento kámen, o kterém blíže mnoho nevíme, stál vpravo u silnice z Hůrek do Nové Bystřice před odbočkou k rybníku Hlinitý. Ještě v roce 2003 byl vyfotografován, zaevidován mezi památné kameny a pak se ztratil. V nadzemní části měl tloušťku 16 cm, šířku asi 39 cm a výšku 66 cm. Na čelní straně byl reliéf latinského kříže sekyrovitého tvaru a nečitelný nápis, na rubu pak byla rytina latinského kříže. Bohužel ani čitelné části nápisu nebyly nikde zaznamenány nebo překresleny. Dle zachovaných fotografií jsou z nápisu odhadem patrné nejspíš jen číslovky 16 a 8 po levé straně kříže, což může stejně dobře znamenat letopočet nebo datum události, kvůli které byl kámen na místě osazen. Přesná poloha kamene nebyla před jeho zmizením zaznamenána.
                        

Fotografie kamene z května 1998   Patrně poslední fotografie kamene před jeho „zmizením“ ze srpna 2003

 

4. Pamětní kámen k 300 letům založení Hůrek 

Tento pamětní kámen z hrubé masivní žuly stojí před bývalou hůreckou školou. Byl slavnostně odhalen a zároveň posvěcen za účasti významných hostů v roce 1937 při oslavách výročí 300 let od založení Hůrek. Na tabulce osazené do kamene byl německý nápis Adam Graf Slawata gründete 1637 Adamsfreiheit (Adam hrabě Slavata založil 1637 Hůrky) a dole letopočet 1937.
V roce 1945, v době odsunu původních německých obyvatel a oficiálními místy podporované nenávisti ke všemu německému jako nepřátelskému republice, byl původní německý nápis i přes svůj nepolitický obsah překryt současnou tabulkou s nápisem Na paměť navrácení české půdy do rukou českého národa v roce 1945.
Podobně jako známý kámen republiky před Lesním hotelem Peršlák, na kterém se rovněž dochovaly různé nápisy dokládající dramatické změny ve zdejším regionu v polovině 20. století, je památkově chráněn jako doklad své doby.
  

Stav v roce 1937 při slavnostním odhalení (fotografie z oslav v kronice obce) a současný stav s novou tabulkou z roku 1945