Vojenský život na Hůrkách u Nové Bystřice po roce 1945

Nedlouho po vybudování železné opony na hranici s Rakouskem byl vybudován v roce 1956 v prostoru Křížového vrchu (v nadm. výšce 702 m.n.m. Bpv) na JV Hůrek  u Nové Bystřice vojenský bojový objekt - 318. rth (radiotechnická hláska) Hůrky. Byl vzdálen od nejbližšího bodu uzavřené hranice vzdušnou čarou asi 13 km.
Na kopci se dříve nacházela kaple s křížem, ke kopci , kde bylo poutní místo, vedla podél přístupové cesty od hlavní silnice křížová cesta s 13 zastaveními na kamenných podstavcích z roku 18x . Všechny tyto objekty byly odstraněny včetně stromů, které bránily výhledu z hlásky a provozu radiolokátorů .
Samotná tzv. rotní vidová hláska (dřevěná věž) – PH283 - stála na nejvyšším místě na vybetonovaném základě. Areál stanoviště hlásky byl oplocený a v době vzniku zde bylo několik dalších objektů pro její obsluhu -  přijímací a vysílací středisko v dřevěné budově (vel. 10x4m) pro, maringotka pro směnu, venkovní latríny a psinec. Od počátku zde byla přivedena přípojka elektrického proudu, později zde proběhla výstavba vlastní studny, byl vybudován násep s betonovými panely pro RL P-20 (plný název ??) , typová vojenská dřevěná budova K-20 sloužící jako učebna a sklad náhradních dílů a  stanoviště pro PLdvK (plný název ??). pro směnu obsluhy a pro přívěsy lokátorů  byl vybudován polozapuštěný bunkr.
Týlová část jednotky (radiotechnické roty) byla umístěna  přímo v obci Hůrky, nedaleko kostela v bývalé barvírně patrového domu čp. 52 (po přečíslování od r.1975  čp.5) , která byla přizpůsobena vojenským požadavkům. Byla vzdálena asi 1 km od objektu hlásky. Zde se nacházelo velitelství roty, VS, kanceláře, sklady, kuchyně a prostory pro mužstvo. V prostoru kolem budovy pak byl v roce 1956 přistavěn dřevěný přístřešek pro auta a provizorní přístřešek jako sklad PHM. Prostor roty byl oplocen a měl jediný vjezd .
Později (kolem roku 1960) zde byly vybudovány nové ubytovací prostory pro vojáky ZVS - dřevěný barák UA-12 (až do jara 2021, kdy vyhořel, sloužil jako sociální levné městské byty Nové Bystřice), zděná garáž, tělocvična, strážnice, sklad paliva a sklad PHM, psinec a suché WC. Pro důstojníky byly v místě vybouraných 4 domů vysídlených a neobydlených po r.1945 (tehdy čp. 5,46,47 a 94) postaveny tři nové bytové domy s 12 byty - dnes čp. 10,11 a 12.

Bojový objekt 318. radiotechnické hlásky byl funkční až do roku 1966 , kdy zde byla ukončena k 1. červenci bojová pohotovost.
Od 1. září 1977 vznikla  534. rtr (radiotechnická rota)  v Nové Bystřici , která převzala i funkci této původní hlásky. Objekty na Křížovém vrchu nebyly využívány až do roku 1983, kdy zde byla od 5. června zahájena přestavba  pro nově vzniklou 534. rtr z Nové Bystřice.  V této době zde byly postaveny dva typizované zodolněné tzv. kurgany (objekty se zesíleným betonovým stropem a zemním násypem s porostem přístupný jen z boku silnými vraty- název podle ruského  označení sypané mohyly) , celkem s pěti garážovými stáními  pro vojenskou techniku. V nejvyšším bodě pak byla postavena nová rotní hláska. Dále byl vybudován zodolněný objekt pro rotní vozidla (VS) a přívěsy (VP-01M)  a přízemní budova pro směnu se zázemím, spojená krčkem s uvedeným  objektem pro vozidla . Za tímto objektem byl ještě vybudován ?? (UŽ-6). U brány hlavního vstupu  do areálu byla  malá zděná budova strážnice.
Náklady na celou tuto přestavbu ukončenou v únoru 1989 se pohybovaly v té době kolem 13 mil. Kčs. Do bojové pohotovosti byla 534. rtr Nová Bystřice včetně objektů na Křížovém uvedena od 4.5.1989. Zřízením tohoto útvaru zanikla 531. rtr Třeboň, po které tato radiotechnická rota  z  Nové Bystřice převzala číslování.
Týlové objekty přímo v obci Hůrky byly uvolněny ČSA už v roce 1975 a přestavěny dost necitlivě na obecní byty. Rota se přemístila do opuštěných budov po 3. praporu PS v centru Nové Bystřice (bývalý mlýn a likérka na dnešní Mlýnské ulici), kde proběhla od června 1983 do října 1986 celková rekonstrukce
Činnost této roty včetně objektů na Hůrkách byla ukončena  30.11.1991 při reorganizaci radiotechnického vojska. Zánik roty je datován na 1.3.1992.

V současné době je areál na Křížovém vrchu opuštěný a zbytky objektů se postupně rozpadají.
Radiotechnické prapory, jejichž součástí byly i objekty na Hůrkách, vznikly v tehdejším Československu v roce 1961 rozdělením původních radiotechnických pluků. Na počátku padesátých let 20. století tento druh vojska tvořila převážně hlásná služba založená na systému vidových hlásek, která byla postupně doplňovaná o systém radiolokačních stanic transformovaných na radiotechnické hlásky. V roce 1961 po  reorganizaci vznikly samostatné radiotechnické prapory, které byly činné až do roku 1994, kdy byly zrušeny.
Hláska (nazývaná také péesácký špak)  byla  19. července 2019 demontována a převezena z Křížového vrchu na nové místo, kde bude restaurována. Toto  místo bylo vybráno svou polohou u bývalé roty PS Písečné jako vhodné pro nové umístění.

Plánek bývalých objektů bojové části 318. rth Hůrky na Křížovém vrchu v 60. letech. (zdroj: Volací znak Salakuška)

Plánek bývalých objektů týlové části 318. rth Hůrky přímo v obci – Velitelská budova se zázemím v budově a areálu čp.5 (dříve čp.52) , ubytování VZS - čp.13 , svobodárna a ubytování velitele a zástupce – čp.25 a 26 , ubytování pro přijímač -  čp. 19
Zdroj
-  informace o vojenských objektech a radiotechnickém vojsku a plánky -  Martin Káňa , Volací znak Salakuška , vydal Tribun EU, s.r.o. Brno v r. 2013
- úprava hůrecké hlásky v r. 2019  - Jiří Ruml  (vykonával zákl. voj.  službu na hlásce PH 283 v letech  1984-86 ).

Vzpomínky vojáků základní služby, kteří zde v 60. letech prožili své 2 roky povinné vojenské základní služby, i vojáků z povolání , kteří zde sloužili ...a někteří z nich se na místo po mnoha letech opět podívali :
Výlet na 318. rth Hůrky u Nové Bystřice 7/2012.
Spolu se dvěma kamarády, se kterými jsme byli nuceni na Hůrkách strávit dva roky života, jsme se vypravili na vzpomínkový výlet. Byli jsme překvapeni, že po 46 letech většina objektů v obci, které používali vojáci, ještě stojí a jsou funkční. Původní ubytovna mužstva (fiňák) byla upravena na ubytovnu. Jedinou změnou jsou snad jenom dlaždice na hlavní chodbě, které nahradily prkna, která podle mazáků nešla nikdy vydrhnout. Před garážemi pro V3S a GAZ - v době ukončení činnosti v roce 1966, žádný strom nebyl. Původní velitelská budova byla předělána na 5 bytů. Ve třech bytovkách, kde bydleli vojáci z povolání, je celkem 12 bytů.
Jiná je situace na opuštěném kopci, kde byly radary. Z 318. rth tam zbyl betonový bunkr pod P-20, ve kterém bylo 5 garáží pro vozidla. Nyní jsou vidět jenom tři. Před dvěma vjezdy jsou stavby z pozdější doby, které nesou znaky opuštěného stanoviště. Co šlo rozbít, to je rozbito, a všechny odnesitelné kovy jsou pryč.
Na Křížovém vrchu jsou i zbytky po 534. rtr , která zde měla radarové stanoviště v letech 1977 - 1992. Jsou zde opuštěné bunkry pro dva radary. Na jednom z nich mají stožáry dva mobilní operátoři.
Antonín Jelínek , ZVS na Hůrkách v letech 1960- 1962

...1960 po prvé na Hůrkách po přijímači v Třeboni. Velitel Pavel Slabý, solidní člověk, poručík Zdenek Macháček ( modrá uniforma) náčelník spojení, Šaršoň a Hvíždák mladí důstojníci na P20, byl tak také Adámek, staršina byl mladý kluk *1940 rtm přišel ze Slavonic a zadisloval, Vydržel tam v roce 1962 ještě nebyl. Ferus vysoký chlap bydlel na Hůrkách. Vysílací středisko bylo ještě v místech, kde stála později prodejna. Dnes je to pěkný barák...v roce 1962 se postavilo vysílací středisko na kopci u Senotína. Stavěl jsem tam vysílač KUV o20 s RE 400 na konci. A stavěli jsme přípojku elektriky do Senotína...
V roce 1960 dělal velitele nadporučík Gileta, který ale věčně hrál u Klípy (v místní hospodě – dnes čp.1) karty. Ten ale dělal opravdovou vojnu. Zavíral do basy v J. Hradci i civily. Nakonec jej museli na nátlak MNV přeložit.

Jan Bocek , ZVS    na Hůrkách v letech 1960-1962

Zasielam pozdrav spolubojovníkovi Honzovi a doplňam zoznam dôstojníkov služiacich na P-20. por..Marian Zachar technik por.Jan Kobelovský technik,npr Lojza Srivánek náčelník P -20, posledne menovaný v roku 1962 odovzdal funkciu npr.Šaršoňovi. Škrivanek bol vášnivý muzikant,aj to bol jeho dôvod pre odhod do civilu. Podobne aj Zachar v ukončil voj. povolanie v roku 1966,bola mu ponuknutá politická funkcia v Hlohovci.  Zdravím všetkých žijúcich hurečákov, 

mjr.v.v. Pavel  Hvížďák , jako mladý  důstojník na Hůrkách od r. 1960.       

... Takže jenom ti co tam byli při našem příchodu v roce 1964. Velitel Pavel Slabý, zástupce velitele Macharáček, politruk Judas, náčelník spojení Macháček, náčelník přístroje Ivo Šaršoň, technik P-20 Pavel Hvížďák, autopark Héna a staršina Vydržel. Naši mazáci ještě vzpomínají na zdravoťáka Feruse, ten tam za nás už nebyl. Víc si už nevzpomínám...

Antonín Jelínek     

... V letech 1964-66 jsem byl jako operátor radiolokátoru u 318. radiotechnické hlásky 1738/H - Hůrky u Nové Bystřice. V té době to patřilo pod prapor v Č. Budějovicích, v létě 1966 byla rota zrušena. Bojové stanoviště s posledním radiolokátorem P-20 bylo na Křížovém vrchu. Rota byla ve vesnici Hůrky, vysílací středisko bylo u Senotína. Vidová hláska PH 283 tam zůstala, později byla dřevěná věž nahrazena kovovou. Nyní je tam stožár mobilního operátora. Z dřevěného baráku roty byla udělány levné sociální byty...(dnes čp.13)

Antonín Jelínek     

Na hlásce probíhala roku 1985-86 výstavba nového stanoviště roty a tak jsme se museli přemístit do původního stanoviště pohraničníků, starou věž i chatu jsme museli toho roku opustit.
Další pozorovatelé, kteří v letech 1985-86 prošli hláskou:
- čet. Bartoš z Duchcova, velitel PH 283 do září 1985
- svob. Dušan Vajda z Vrbového, velitel hlásky PH 283 od podzimu 1986
- svob. Dušan Tarbaj ze Spišské Nové Vsi
- voj. Ján Vlčan z Hlohovce
- voj. Pavel Kvasnička z Havířova
- voj. Antonín Mikel z Brna
- voj. Alexandr Liga z Děčína
- voj. Židlík
Na hlásce jsme měli dvě UNIMO buňky, v jedné byly dvě palandy, kamna a telefonista s radiostanicí, v druhé byla kuchyně a umývárka. Pozorovací věž byla převzatá od pohraničníků...

Doplňující foto  (autoři bývalí vojáci ZVS na Hůrkách):

Vojenské objekty na Křížovém vrchu -  Hůrky u Nové Bystřice. Vedle je věž vidové hlásky PH 283.

Zima na Hůrkách v roce 1965 – pohled z Křížového vrchu.

Hůrky v r. 1965 – pohled na kostel a dvorní stranu domů – vlevo čp.1 a 2 (dříve hospoda Jednoty u Klípů a kulturní sál MNV , dnes penzion a hospoda Na návsi) , vpravo čp.3 (dnešní penzion U kostela ).

Radiolokátory na Křížovém vrchu – pohled z hlásky na objekty býv. stát.statků (vlevo) a cestu k hůreckému nádraží (vpravo) asi z roku 1965

Věž hlásky PH 283 - Hůrky – tzv. PSácký špak. Na snímku jsou pozorovatelé voj. Jožo Brňa ze Slovenska a svob. Jiří Ruml (autor Jiří Vaskó)

Hláska v opuštěném areálu v r. 1994 (později převezená do Písečné)

Vojáci zákl. služby ve slušivých vycházkových „kopřívácích“  – v r. 1966

Bunkr pro radiolokátor - dnes i s anténami mobilních operátorů. Na tomto bunkru (kurganu) byl používán radiolokační dálkoměr P-37.

... zodolněný kurgan se stáním pro dvě vozidla. Na jeho střeše se nacházelo stanoviště radiolokátoru... na tomto byl používán radiolokační výškoměr PRV-16.

Hlavní budova stanoviště.

318. radiotechnická hláska - „fiňák“ mužstva bez větších změn stojící do jara 2021, kdy lehl popelem (čp.13).
Zde byli ubytováni i kluci z hlásky.

Bývalá velitelská budova 318. rth  -  nyní 5 bytů (čp.5).

Původní zodolněný úkryt pro radiolokátor P-20  (vlevo je už nová stavba).

Garáž pro V3S a GAZ po 46-ti letech.

 
Dobové foto 318. rth. Radiolokátor P-20 (pohled z pozorovací hlásky PH 283).

Tablo operátorů radiolokátoru, rok 1964-65.

Plánek týlové části rth Hůrky. (zdroj: Volací znak Salakuška)

Bývalé bytovky důstojníků roty  (čp.10,11,12).

V tomto velitelském objektu sídlili před zrušením roty planšetisté - čili značkaři nebo také kresliči.

  Tady by měl být zdroj pitné vody.

Dům čp. 1 a 2 - hospoda (stav v r.2014)

Dům čp.3 - statek  (stav v r.2014)

 
Vysílací středisko nad Senotínem (dnes dům sloužící k rekreaci).