Hůrky u Nové Bystřice

Hůrky

 ČECHY • Javořická vrchovina • 663 m n. m. • 4 km SV od Nové Bystřice, 13,5 km JV od Jindřichova Hradce

Jméno a status

*1630 osada, *1637 městečko, 1654 Adams Freyheit, ves, 1659 městečko, 1720 Adamsfreyheit, ves, 1757 Adamsfreiheit, městečko, 1790 Adamsfreyheit, ein Bergflecken, 1842 Adamsfreiheit (auch Beri-Weri, d. i. Bergwerk in der Volksmundart), ein Marktflecken, 1847 ves, 1850 ADAMSFREIHEIT t. HŮRKY = ADAMSFREIHEIT, titul neuveden, s osadami Schäfferei, Tex, 1854 HORKY t. HŮRKY = ADAMSFREIHEIT, městys, 1869 osady se neuvádějí, 1923 HŮRKY = ADAMSFREIHEIT, *1938 ADAMSFREIHEIT, *1945 HŮRKY, *1960 integrovány obce Kaproun, Senotín, *1964 integrovány obce Blato, Klenová, *1985 osada obce Nová Bystřice

územněsprávní příslušnost

1630 p. Nová Bystřice, 1654 Bechyňský kraj, p. Nová Bystřice, 1757 Táborský kraj, *1850 s. o. Nová Bystřice, p. o. Jindřichův Hradec, *1854 o. Nová Bystřice, *1868 s. o. Nová Bystřice, p. o. Jindřichův Hradec, *1938–1945 německý zábor (*1939 o. Nová Bystřice), *1945 s. o. Nová Bystřice, p. o. Jindřichův Hradec, *1949 o. Jindřichův Hradec, *1960 o. Jindřichův Hradec, *1990 POÚ Nová Bystřice, o. Jindřichův Hradec, *2003 POÚ Nová Bystřice, ORP Jindřichův Hradec, o. Jindřichův Hradec

počet domů

1654: 0+0+62/4=62/4=66

1713: 70

1757: 70

1790: 85 d.

1843: 94 d.

1921: 90 d.

1930: •©Hůrky / Adamsfreiheit: 91 d.

1991: 45 d. (akt. 47 d.)

2001: 48 d.

2011: 51 d.

počet obyvatel

1713: 314 duší

1843: 593 obyv. (NČ)

1921: 421 obyv. (1 Č, 400 N)

1930: •©Hůrky / Adamsfreiheit: 413 obyv. (3 Č, 393 N, 17 ciz.)

1947: 255 obyv.

1991: 157 obyv.

2001: 178 obyv.

2011: 163 obyv.

privilegia

1630 Adam Pavel Slavata z Chlumu založil hornické sídliště (MZ). 1637 Adam Pavel Slavata z Chlumu vysadil městečko, pro jeho správu ustanovil rychtáře, půdu dal usedlíkům do dědičného držení a osvobodil je od robot a jiných povinností; patrně současně udělen znak. 1642 Adam Pavel Slavata z Chlumu osvobodil měšťany od vojenských ubytování. 1659 Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu potvrdil listinu z roku 1637 (znovu roku 1694). 1841 Ferdinand I. udělil 2 výroční trhy.

kostely

Roku 1713 děkanát: Nová Bystřice; od roku 1768 administratura, od roku 1781 fara.

Kostel sv. Jakuba Většího – postaven na místě starší obecní kaple (z roku 1732) v letech 1814–16 (stav. F. Schneider) nákladem vrchnosti.

komunikace

Železnice: 1897 Jindřichův Hradec – Nová Bystřice (úzkorozchodná trať)

různé

Hůrky vznikly díky těžbě síry, skalice a pyritu; Adam Pavel Slavata sem povolal horníky ze Saska. Dolování nebylo příliš úspěšné, již roku 1690 se v dolech nepracovalo a obyvatelé se pak živili především výrobou krajek.

20. léta: výroba bavlněných látek, továrna módního zboží

80. léta: místní průmysl

urbanistický vývoj

Hůrky leží v plochém sedle mezi oběma vrcholky rozlehlé vyvýšeniny Křížového vrchu (701,5 a 688,9 m n. m.) mezi Lhotským potokem (SZ) a Dračicí (JV), v západní části Javořické vrchoviny.

Hůrky vznikly jako nové hornické sídliště v době třicetileté války. Adam Pavel Slavata z Chlumu sem kolem roku 1630 povolal horníky ze Saska k dolování síry, skalice a pyritu. Daroval jim pozemky u vsi Senotína, kde tak vzniklo nové městečko, jemuž Adam Pavel Slavata udělil roku 1637 městské svobody. Měď nebyla v okolí nalezena, avšak také ostatní doly nepracovaly dlouho, roku 1690 byly již mimo provoz, takže obyvatelé byli nuceni se přeorientovat na jiné živnosti, zejména výrobu krajek. Také status městečka musel být po obdobích úpadku (1659, 1694) znovu obnovován. Teprve udělení dvou výročních trhů v roce 1841 postavení městečka zčásti stabilizovalo.

Městečko vzniklo v podstatě jednorázovou lokací, tvořenou necelými 70 domky bez zemědělské půdy. Někdy mezi lety 1757 a 1828 přibylo asi rovněž jednorázově dalších 24 domků. První etapě vývoje městečka náleží zástavba v podobě dlouhé, jen zcela mírně vřetenově rozšířené ulice, klesající k severovýchodu, kde se zužuje, stejně jako na horním konci. V nejširším místě ulice a současně na nejvyšším místě terénu byla roku 1732 postavena malá kaple, kterou v letech 1814–16 nahradil prostý kostel. Tento z půdorysného hlediska spíše vesnický celek byl teprve ve druhé fázi před rokem 1828 doplněn o lokační obdélné náměstí, napojené na horní (jihozápadní) konec ulice. Jihozápadně od náměstí vznikl další obdélný prostor, vymezený na východní straně hřbitovem a na jihu lesíkem.

Tím půdorysný vývoj městečka skončil, později vznikla jen budova školy na volném místě východní uliční fronty, severovýchodně od kostela. Po roce 1945 téměř polovina domů zanikla, čímž byla původní celistvost zástavby značně narušena. Nejvíce bylo postiženo náměstí. Nová výstavba zde naštěstí nevznikala a zachovalé maloměstské a vesnické přízemní domky se zvalbenými štíty a střídmým klasicistním dekorem z doby kolem roku 1820 převážně nebyly modernizovány, takže Hůrky dodnes představují památkově výjimečně dobře zachovaný celek charakteru památkové zóny.

Článek je obsažen jako heslo Hůrky v encyklopedii

Karel Kuča - Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1996-2013 LIBRI